Abby
"Jistě že nebojím, to
ty jsi v mém pokoji, to já jsem zde doma. Nemám se proč bát." Odpověděla
jsem a na důkaz mé pravdomluvnosti ho začala obcházet jako šelma svou budoucí
kořist. "Kdo jsi? A co zde chceš?!" Řekla jsem s důrazem a vzpříma se
mu podívala do očí ze vzdálenosti pouze třičtvrtě metru.
Loki
Nebojí se mě,
zajímavé. Jaké že to byli další podmínky? MLadá rozhodně je, tipoval bych
tak 15. Sebevědomá taky. Škaredá není, přemýšlím a pořádně si jí prohlédnu od
paty až k hlavě, nakonec se zastavím u jejích zvláštních očí. Míchají se v nich
barvy hnědá, zelená a šedomodrá, ale ta jen malinko.. Škaredá taky není. Teď
sjistit jestli je alespoň hodná a chytrá.
"Na co jsi se
ptala?" Dělal jsem, že jsem ji přeslechl a nevině se usmál.
"Říkala jsem: Co tady
chceš! Podle tvého oblečení a stylu účesu se takhle rozhodně neoblékáš často,
takhle sčesané a nejspíš i nagelované vlasy se nenosí k tvému poněkud ležérně
rozpnutému obleku. Něco hledáš. Co?
Tak ahoj konečně k vám
promlouvám.. :D Jak se vám to líbí?
Žádné komentáře:
Okomentovat