pondělí 29. února 2016

One question. Why me?

What?


Táák, další kapitolka! Pohodlně se usaďte podržte čepice jedeme z kopce. Mírným krokem :D Omlouvám se za případné chyby. ;-)
Loki
Ódyn se zpoza brnění usmál. Konečně! Tohle bude konečná, už nemusím dále hladat, našel jsem ji.
"Velkolepé chování na smrtelnici z Midgardu"  Řekl monotóním a nestranám hlasem krále. 
"Nikdy neodsuzujte nikoho podle původu." Odpověděla. Nebyl jsem si, ale jistý jestli zrovna správně, přece jeno ona je z Midgardu a my z Ásgardu.
"No pár rozdílů by se mezi námi našlo smtrelnice." Odpověděl na to celkem zdrženlivě, ale s obočím namačkaným k sobě jako cestující v Londýnském metru.
"Říkejte mi prosím Abby pane. Smrtelnice je až moc podřadná na můj vkus." Monotóně řekla. Zvedla hlavu na ukázku sebevědomí. Tentokrát jsem si byl jistý, že tohle přehnala.
Měl jsem pravdu.
"Budu ti říkat jak chci já! Ty smrtelný červe! Nechovej se ke mě jako k sobě rovnému. Já. Jsem. Král. A. Ty. Jen. Smrtelnice!" Vykřilk a poslední slova říkal přehnaně zřetelně s velkýma mezerama, jako by to říkal malému dítěti.
Čekal jsem, že Abby vyjede. Že začne taky řvát. Pozorně jsem se na ní zahleděl. Čekal jsem na sebemenší pohyb v jejích obličejových svalech. Nechnula brvou. Ani nezačla zrychleně dýchat. Zůstala klidná.
Abby
Zůstaň klidná, zůstaň klidná. Počkej na to až se uklidní. prostě se mu dívej do očí a čekej. Bude převapený, každý jiný by se buďto stáhl, nebo se přidal k hádce. Nebudu nic z toho! Co, ale budu? Prostě se mu dívej do očí toď vše. Támhle jsem ukončila hádku v mé hlavě s mým pitomým jiným já, co bydlí v mé hlavě.
Dívala jsem se tomu starci do očí. Navzájem jsme čekali na toho druhého - co bude dál.
Vložila se do toho jeho pobočnice z pravé strany. "Ódyne, kvůli něčemu tady je, tak si pospěš nebo nestihneš teplou večeři."
Slyšela jsem ja se za mnou Loki směje. Chtěla jsem se taky pousmát. Nejsou tak úplně nadpozemsky majestátní, jen trochu (uznávám, trochu víc), al hlavně jsou "lidi", kteří žijí vlastním životem, mají své stereotipy a nějaký to lidské chování. Málem jsem se začala smát na celé kolo, když jsem si představila Lokiho jako tříletého chlapce, který se ještě počůrával z nočních můr, nebo puberťáka s beďarama, avšak moje vůle a zmražené obličejové svaly do nejneutrálnějšího pohledu mi v tom zabránili.
Odyn se zamračil na - nejspíš - svou ženu a ta znovu ustoupila za trůn a dál mlčky sledovala dění. Asi si myslel, že ztratil svou majestátnost krále, že ho žena upozornila, že jestli si nepospíší, tak nestihne večeři teplou.
Podíval se znovu na mě a zase čekal. Dívali jsme se navzájem do očí a čekali kdo ustoupí. Kdyby nás jeho levý společník a taky - nejspíš - jeho syn nezastavil nepřirozeným zakašláním, které jasně naznačilo, že i on se chce najíst teplé večeře, tak by se naše oční bitva strhla na zuřivou válku, ve které by ten, kdo prohrál neztratil nejen nadřazení vůči protivníkovi, ale i svou celou čest.
Nakonec Ódyn pomalu nadech a vydechl. "Budiž, já vás tedy schvaluji," Už jsem si myslela, že mám vyhráno. "ale musí vás ještě schválit a hlavně přijmout Asgardská příroda, která je jak víme příroda přírody." S tím se zvedl a pokynul hlavou, abychom šli za ním. Zmateňě jsem se podívala na Lokiho, který se posledních deset minut stal mou - jak jinak - nejbližší osobou na Ásgardu. Loki jen kývl.
Cestou Ódyn vypravoval cosi, o bohyních přírody, že je musí vždy odsouhlasit jejich příroda a že odsouhlasí jen dívku z Midgardu a že ta dívka je jedinečná a bla bla bla bla. Tyhle kecy mi přišli jako strašné klišé. Bylo mi jedno, že se samotný král Ásgardu se se mnou snaží rozvést rozhovor: Co já a cítění k přírodě. Moc jsem ho neposlouchala, jen plavala ve svých myšlenkách.
Tak tohle je konec dnešní kapitoly. Jak se vám líbila? Budu ráda za každou připomínku, protože jsem začátečnice a prostě zkušeného "Wattpaďáka" nenajdete u začátečníků. Ještě jednou se omlouvám za chyby, nebudu to opravdu po sobě číst, právě jsem přijela ze školy. :D
Mám dávat i ke každé kapitolce (nebo jestli vůbec) nějaké hudební videa jako doprovod ke čtení?
LadyBajaji

 

Žádné komentáře:

Okomentovat