Abby
Najednou vzhlédl k nebi a
začal řvát "Heimdalle!
Jsem připraveni!" Než
jsem stila jakkoli zareagovat, oběvilo se kolem nás duhové příčné pruhy. Ozval
se obrovský šum a my jsme letěli vzhůru.
Najednou jsem někde tvrdě
přistála a málem jsem spadla, Loki jen elegantně pokrčil nohy, aby utlumil
náraz.
"Vítám vás"
Ozvalo se odněkud. Rozhlédla jsem se, abych zjistila kde jsme. Rozhodně jsme
nebyli u nás na zahradě, dokonce se nebojím říct, že už nejsme ani na Zemi.
stáli jsme v kulaté
"místnosti", podlaha byla jako z nádherně vyleštěného skla. Stěny
byli pokryty obrovskými ozubenými kolečky. Uprostřěd téhle podivně kulaté
místnosti byli schody táhnoucí se do úplného středu kde stál podstavec do
kterého byl zapíchnut dlouhý a kouzelně blištivý meč. Za podstavcem se
napřimoval mohutný muž obkládaný zlatým brněním. Jeho slídivé oči si mě
nepřirozeně klidně pozorovali.
"Kde to jsme?"
Řekla jsem poněkud nedůvěřivěji než jsme chtěla.
"Vítej na
Ásgardu." Řekl pyšně svým hromovým hlasem ten za podstavcem. Než
jsem se s neznámým mužem dala do řeči Lokki už mě tahal za zápěstí kamsi pryč z
téhle místnosti. Prošli jsme kruhovým otvorem. Mrštně jsem se mu vysmekla a
začala si mnout zápěstí za který mě před chvílí táhl.
Loki
Otráveně jsem se na ní
podíval, mnula si se zamračeným obličejem zápěstí. Možná se stane bohyní
přírody, neměl bych s ní být v křížku.
"Promiň" Omluvil
jsem se jí načež překvapeně vzhlédla.
Žádné komentáře:
Okomentovat