čtvrtek 31. března 2016
středa 30. března 2016
úterý 29. března 2016
Happy jednorázovka s Lokim!
Zlý není vždy ten zlý
V jednom z devíti světů jménem Asgard panoval velice moudrý král jménem Ódyn. Měl dva syny Thora a Lokiho a manželku Friggu. Jak už to bývá hodné lidi potká něco zlého. Asgard s potkal problém jménem finanční krize -málo peněz v truhlici.
Zavolal si tedy oba dva své syny. Jestli nemají nějaký nápad, jak vyřešit jejich finanční problémy.
“Thore Odynsone - pečovateli o Mjöllnir - můj budoucí nástupče, poděl se s nápadem, jak vyřešit naši menší finanční krizi.” zvolal na prvního syna.
“Můj nápad je ačkoliv dobře promyšlen, velmi obtížný. Spočívá v tom, že obsadíme jeden ze světů a obyvatele necháme zaplatit nějaké ty daně.” odpověděl syn svému otci a nasadil vychloubavý výraz v domění, že jeho bratr nemá lepší nápad.
“To je velice zajímavý nápad. hned se do něho pusť se svojí družinou. A ty?” Podíval se na jeho mladšího syna. “Loki Odynsone-Laufeyův můj mladší synu.” Schválně zdůraznil slovo můj. “Hnízdí v tvé hlavě nějaké myšlenky na záchranu Ásgardu?” Skepticky se podíval na jeho mladšího syna v domnění, že druhý syn, který má menší ponětí o světě, kvůli tomu, že leží jen v knížkách, by vymyslet něco chytrého co by všechny zachránilo.
“Jistě otče, pomohu ti s naší finanční krizí. Máme královského účetního? Vede si účetní knížku o tomhle království?” Zeptal se hledíc otci zpříma do očí, čekajíc odpověď.
“ Ano vedeme si účetního, najdeš ho v mínus pátém poschodí.” Odpověděl a mávnul na syna rukou, aby už šel, nezajímajíc se o jeho další otázky. Stejně nic nevymyslí myslel si a ponořil se zpět do svých myšlenek.
Loki tedy seběhl schody až do mínus pátého patra. Otevřel staré dřevěné dveře s rezavým nápisem účetní a vstoupil. Praštila ho do nosu známá vůně rozkladu. Vyčaroval si na ruce malou energetickou kouli, aby si posvítil. Místnost byla totiž úplně tmavá. Strašně se lekl. Na místě kde asi měl sedět účetní, seděla jen opavučinovaná kostra plná prasklin. “U Ódyna!” Zaklel. “Nechali ho tu chudáka shnít” Kuckavě řekl a shodil kostru na zem. Posadil se namísto účetního a vzhlédl ke knize, která ležela na polorozpadlém stole. S buchnutím ji otevřel a podíval se kdy končí poslední nápis. Před měsícem. To začala ta hrozná krize! Přemýšlel. Tak se podíváme co je poslední zápis. Leštění Mjöllniru - 600 zlatých. (!!!!) U všech devíti světů!! Zaklel znovu a vítězoslavně se usmál. Tento zápis vlastně nejen ukazuje, že už víme proč nám nestačí daně obyvatelů Ásgardu, ale i konečně důvod proč by měl otec pochválit mě a ne Thora! Přelítlo mu hlavou. Usmál se.
Hned jak zavolal stráže, pro uklizení a doufejme i pohřbení minulého účetníka, vyběhl všech třista schodů ke svému otci. Otec se na něj zamračil. Asi neměl tak dupat.
“Co je?! Proč rušíš svého otce při rozjímání?!” Se zamračením na něj vyhrknul.
“Otče není třeba se zlobit, jen si poslechni jakou zprávu nesu!” Odpověděl ještě pořád s veselím výrazem, přece si nebude kazit chvíli, jen proto, že na něj otec zakřičel. “Asi jsem na to přišel otče! Naše pokladnice utrpěla veliké ztráty během rozmarů Thorova!” Konečně se na něj otec se zájmem podíval. Možná ho i neignoroval. Tentokrát ne.
“Jaké rozmary? Proč vše svádíš na svého bratra?” Frustrovaně vykřiknul na svého mladšího syna.
Poté co mu Loki ukázal účetní knížku (poněkud velkou knihu na tak malé králoství) se Ódyn strašně rozlobil. Ihned si nechal zavolat Thora.
Po rozhořčeném odmlouvání a dokazování, že jeho nádherné kladivo prostě musí zůstat tak lesklé jak je pro spousty bitev! Byl už Ódyn nejen unaven, ale i velice rozloben. Rozhodl.
“Thore Ódynsone! Můj budoucí nástupče! Za trest, že si uvedl díky tvým rozmarům naše království do finanční krize tě zbavuji Mjöllniru!” Zprudka se nadechl vydechl. Avšak Thorovi se dech ale zadrhl. Vykulil na otce oči a začal něco koktavě říkat. Loki se rychle nadechl a vydechl, neboť věděl jak bratra zachránit a zastavit tak Thorovy otravné nadávky původem z Helheimu*.
“Otče to nebude potřeba, jak už víme Thor se bez lesknoucího kladiva neobejde, ale proč si ho nechává naleštit u speciálního leštiče? Mám pro vás návrh.” Pyšně zvedl hlavu a k tomu i jedno obočí. Všechny oči na něj upřeně pohlédli, úplně ho propalovali pohledem. I stráže, kteří mají zakázáno odposlouchávat rozhovory do kterým jim nic není našpicovali uši.
“Když koupíme leštící látku na kladiva za pouhých pět zlatých Thor si bude moct nechat kladivo a i sám si ho pro lesk leštit. Nebude utrácet zbytečné peníze a našemu králoství se opět vrátí pověst.” Pyšně na všechny pohlédl a nakonec se zastavil jeho pohled na Ódynovi. Ten jen kývl.
“Budiž, Thore Mjöllnir si můžeš nechat, ale slib, že už nebudeš tak utrácet!”
“ Ano, slibuji otče” Odpověděl a s tichým brbláním si odkráčel do svých komnat. Loki se už měl na odchodu, když na něj otec zavolal.
“Loki, zapomněl jsem ti srdečně poděkovat. Zachránil jsi království a proto ještě zvážím, kdo bude nakonec králem našeho Ásgardu.” Jen tak nadhodil, ale moc dobře věděl, jaký to bude mít na jeho syna vliv. Lokiho oči se štěstím rozzářili a objevil se mu na tváři i šťastný úsměv. Uklonil se a odešel.
“Můj nápad je ačkoliv dobře promyšlen, velmi obtížný. Spočívá v tom, že obsadíme jeden ze světů a obyvatele necháme zaplatit nějaké ty daně.” odpověděl syn svému otci a nasadil vychloubavý výraz v domění, že jeho bratr nemá lepší nápad.
“To je velice zajímavý nápad. hned se do něho pusť se svojí družinou. A ty?” Podíval se na jeho mladšího syna. “Loki Odynsone-Laufeyův můj mladší synu.” Schválně zdůraznil slovo můj. “Hnízdí v tvé hlavě nějaké myšlenky na záchranu Ásgardu?” Skepticky se podíval na jeho mladšího syna v domnění, že druhý syn, který má menší ponětí o světě, kvůli tomu, že leží jen v knížkách, by vymyslet něco chytrého co by všechny zachránilo.
“Jistě otče, pomohu ti s naší finanční krizí. Máme královského účetního? Vede si účetní knížku o tomhle království?” Zeptal se hledíc otci zpříma do očí, čekajíc odpověď.
“ Ano vedeme si účetního, najdeš ho v mínus pátém poschodí.” Odpověděl a mávnul na syna rukou, aby už šel, nezajímajíc se o jeho další otázky. Stejně nic nevymyslí myslel si a ponořil se zpět do svých myšlenek.
Loki tedy seběhl schody až do mínus pátého patra. Otevřel staré dřevěné dveře s rezavým nápisem účetní a vstoupil. Praštila ho do nosu známá vůně rozkladu. Vyčaroval si na ruce malou energetickou kouli, aby si posvítil. Místnost byla totiž úplně tmavá. Strašně se lekl. Na místě kde asi měl sedět účetní, seděla jen opavučinovaná kostra plná prasklin. “U Ódyna!” Zaklel. “Nechali ho tu chudáka shnít” Kuckavě řekl a shodil kostru na zem. Posadil se namísto účetního a vzhlédl ke knize, která ležela na polorozpadlém stole. S buchnutím ji otevřel a podíval se kdy končí poslední nápis. Před měsícem. To začala ta hrozná krize! Přemýšlel. Tak se podíváme co je poslední zápis. Leštění Mjöllniru - 600 zlatých. (!!!!) U všech devíti světů!! Zaklel znovu a vítězoslavně se usmál. Tento zápis vlastně nejen ukazuje, že už víme proč nám nestačí daně obyvatelů Ásgardu, ale i konečně důvod proč by měl otec pochválit mě a ne Thora! Přelítlo mu hlavou. Usmál se.
Hned jak zavolal stráže, pro uklizení a doufejme i pohřbení minulého účetníka, vyběhl všech třista schodů ke svému otci. Otec se na něj zamračil. Asi neměl tak dupat.
“Co je?! Proč rušíš svého otce při rozjímání?!” Se zamračením na něj vyhrknul.
“Otče není třeba se zlobit, jen si poslechni jakou zprávu nesu!” Odpověděl ještě pořád s veselím výrazem, přece si nebude kazit chvíli, jen proto, že na něj otec zakřičel. “Asi jsem na to přišel otče! Naše pokladnice utrpěla veliké ztráty během rozmarů Thorova!” Konečně se na něj otec se zájmem podíval. Možná ho i neignoroval. Tentokrát ne.
“Jaké rozmary? Proč vše svádíš na svého bratra?” Frustrovaně vykřiknul na svého mladšího syna.
Poté co mu Loki ukázal účetní knížku (poněkud velkou knihu na tak malé králoství) se Ódyn strašně rozlobil. Ihned si nechal zavolat Thora.
Po rozhořčeném odmlouvání a dokazování, že jeho nádherné kladivo prostě musí zůstat tak lesklé jak je pro spousty bitev! Byl už Ódyn nejen unaven, ale i velice rozloben. Rozhodl.
“Thore Ódynsone! Můj budoucí nástupče! Za trest, že si uvedl díky tvým rozmarům naše království do finanční krize tě zbavuji Mjöllniru!” Zprudka se nadechl vydechl. Avšak Thorovi se dech ale zadrhl. Vykulil na otce oči a začal něco koktavě říkat. Loki se rychle nadechl a vydechl, neboť věděl jak bratra zachránit a zastavit tak Thorovy otravné nadávky původem z Helheimu*.
“Otče to nebude potřeba, jak už víme Thor se bez lesknoucího kladiva neobejde, ale proč si ho nechává naleštit u speciálního leštiče? Mám pro vás návrh.” Pyšně zvedl hlavu a k tomu i jedno obočí. Všechny oči na něj upřeně pohlédli, úplně ho propalovali pohledem. I stráže, kteří mají zakázáno odposlouchávat rozhovory do kterým jim nic není našpicovali uši.
“Když koupíme leštící látku na kladiva za pouhých pět zlatých Thor si bude moct nechat kladivo a i sám si ho pro lesk leštit. Nebude utrácet zbytečné peníze a našemu králoství se opět vrátí pověst.” Pyšně na všechny pohlédl a nakonec se zastavil jeho pohled na Ódynovi. Ten jen kývl.
“Budiž, Thore Mjöllnir si můžeš nechat, ale slib, že už nebudeš tak utrácet!”
“ Ano, slibuji otče” Odpověděl a s tichým brbláním si odkráčel do svých komnat. Loki se už měl na odchodu, když na něj otec zavolal.
“Loki, zapomněl jsem ti srdečně poděkovat. Zachránil jsi království a proto ještě zvážím, kdo bude nakonec králem našeho Ásgardu.” Jen tak nadhodil, ale moc dobře věděl, jaký to bude mít na jeho syna vliv. Lokiho oči se štěstím rozzářili a objevil se mu na tváři i šťastný úsměv. Uklonil se a odešel.
* Helheim - jeden z devíti světů. Svět mrtvých.
Direct by Bára Machová...
Tak doufám, že se vám to líbilo! Třeba mě udivuje jak se mi povedlo napsat rozhovory v tak nádherném nádechu Shakespearova!! :3
Je to jedna z mých prvních povídek a hlavně!! tohle je moje první jednorázovka, takže lidičky strpení.. :D
♥I LOVE YOU BROS!!♥
pondělí 28. března 2016
A co vy?
Jak by jste si představovali život lovce vy?
Tohle jsem náhodou našla na internetu. POkud nadpis obrázku (my monster hunting kit) dáte gůůglu, tak vám vyjede určitě mnoho odpovědí do prázdných okýnek. Jen se běžte inspirovat! ;)
Tohle je má verze :D avšak teď mě napadá, že bych nejradši vyměnila (u toho - location) místo. Místo USA bych tam dala Ásgard :3
Pokud svoje návrhy uděláte, prosím pošlete mi je. Moc by mě to zajímalo.
neděle 27. března 2016
sobota 26. března 2016
pátek 25. března 2016
Mini povídka...
Dean´s afraid of spiders..

„Děláš si ze mě prdel? Ty se bojíš pavouků?“ Uchechtla jsem se, pořád nevěříc, že si ze mě nedělá srandu.
„Hmm. Každý se něčeho bojí.“ Zabručel.
„Ale ty. Velký Dean, co zabijí nestvůry a noční můry. A bojíš se pavouků?!“ Pořád jsem nechápala.
„Prostě ho sejmi…prosíím.“ Zakňučel o něco zoufaleji. Kapky vody smíchané s pěnou kapali na jedovatě zelený koberec motelu.
A s mým otráveným facepalmem smíchaném s povzdechem, který se spíše říkal „Dělášsizeměprdel,nebosemitojenzdá?!“ Jsem tedy vlezla do koupelny.
Chudák pavouček ani ne centimetr veliký si lebedil na stropě, netušíc, co s ním hodlám udělat.
Ale když jsem ho tam tak nevinně viděla, nemohla jsem ho jen tak spláchnout. Prostě mi ho bylo líto. (Pořád jsem proti rasové diskriminaci mezi lidmi a zvířaty..)
Nakonec jsem si ho nechala nalézt na ruku a vyšla z koupelny, přemýšlíš, jestli ho pojmenuji Loki, nebo radši … hmm mám nápad. A tak jsem pavoučka pojmenovala Destiel, samozřejmě jsem o tom dala Deanovi vědět, protože štvaní lidí, je má oblíbená věc.
Vynesla ho ven, za dveře motelu a nechala tam pavoučka svým osudem.
čtvrtek 24. března 2016
středa 23. března 2016
úterý 22. března 2016
pondělí 21. března 2016
neděle 20. března 2016
sobota 19. března 2016
pátek 18. března 2016
čtvrtek 17. března 2016
středa 16. března 2016
úterý 15. března 2016
pondělí 14. března 2016
neděle 13. března 2016
sobota 12. března 2016
pátek 11. března 2016
čtvrtek 10. března 2016
středa 9. března 2016
úterý 8. března 2016
pondělí 7. března 2016
neděle 6. března 2016
sobota 5. března 2016
pátek 4. března 2016
čtvrtek 3. března 2016
středa 2. března 2016
úterý 1. března 2016
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)