Ze začátku chci poděkovat
za neuvěřitelných 700 (skoro 800) přečtení!! Miluju vás lidíííí!! :D :3 V
médiích je obrázek to co zhruba abby ráda nosí a nějaká ta písnička ke čtení...
Enjoy!!
Doběhla jsem až ke dveřím
vedoucím do zahrady. Stráže hlídající tento vstup a výstup do paláce se na mě
vesele usmáli hned jak mě uviděli. Nechápala jsem proč se tak smějí a eadši si
skontrolovala mé oblečení. Co jsem, ale uviděla bylo hrozné. Mé šaty byli
potrhané a popálené. Otočila jsem se rychle na patě a rozběhla se spátky k
pokoji. Snad už Thor zmizel.
Tipla jsem to správně, v
pokoji nikdo nebyl. Otevřela jsem nedůvěřivě šatník a pohlédla jaké krásy se
zde schovávají. Saé šaty. Kruci! V
čem si myslí, že budu chodit?!! Pořád v šatech?! To těžko! Nic jiného zde nebylo, žádné
legíny, žádné pestrobarevné tílka. Nic, co bych si vzala na sebe, nic co by si
na sebe vzal jakýkoli "pozemšťan".
Naštvaně jsem vyrazila ze
dveří.
"UMFG!" Někdo do
pokoje zrovna vcházel a srazili jsme se. Na kratičkou chvíli jsem zadoufala ve
Friggu, nebo Lokiho. Měla jsem naštěstí pravdu. Ve dveřích přávě stála Frigga a
rovnala si čelenku z lesknoucího zlata. Vytřeštila jsem oči na překvapenou
královnu.
"P..promiňte.."
Vyktoktala jsem ze sebe a nervózně pohlédla do tváře královny Ásgardu.
Soucitně se na mě podívala
a nervózně se usmála. Zřejmě moc lidí do ní nenaráželo.
"Co pak hledáš?"
Zeptala se mě nakonec.
"Em.... nevíte kde je
moje staré oblečení!" Zeptala jsem se s náznakem zoufalosti.
"Samozřejmě jsme je
spálili. Ale neboj, máš zde jiné šaty." Zpěvavým hlasem zabroukala a kývla
ke komodě.
"Uh... Promiňte, ale
není to můj styl.. Totiž, nechci vás urazit, ale nic jsem si tam
nenašla..." Zamumlala jsem co nejpotišeji.
"Ale to nevadí, teď
jsi přece bohyně. Vyčaruješ si sama nějaké." Řekla veselým tónem a mrkla
na mě. S tím se otočila a odcházela.
"Ale jak?!"
Vykřilka jsem zděšeně na ní.
"Vše co potřebuješ
vědět, najdeš v knihovně." Houkla na mě zpěvným hlasem zpoza rohu.
Hmmm to se jí řekne. Běž do
knihovny, tam se naučíš kouzlům. Ještě vědět kde knihovna je.
Hlasitě jsem vydechla. Oprašila své roztrhané modré šaty a vydala se namátkou někam. Třeba tam prostě trefím Říkala jsem si.
Chodila jsem asi hodinu.
Mezitím jsem poznávala další a další, zastrčenější a zastrčenější chodby a
salónky.
Žuch!
Zase jsem do někoho
narazila. Já na to mám snad štěstí!!
"To nemůžeš dávat pozor!"
Zahřměl hromovým hlasem moje narážecí oběť. Hned jsem ho poznala.. Loki.
Podívala jsem se na něho,
mnul si hlavu a pak se na mě vražedným pohledem podíval.
Avšak ihned jak si všiml
koho porazil jeho vražedný pohled zmrlz do jemného pohledu.
"Promiň nechtěla
jsem!" Začala jsem se ihned omlouvat.
Loki
Bože můj! Já jsem trotl!
Nejdřív ji vyženu z pokoje, čímž ji vlastně skoro zabiju a teď na ní křičím.
Hned se začala omlouvat se smutným pohledem. Bylo mi í líto, nejspíš se
stratila a navíc měla na soě ty staré roztrhané šaty.
"To já se omlouvám...
Promiň nechtěl jsem křičet..." Řekl jsem omluvně a vstal, pořádně jsem si
jí prohlédl. Mnula si rameno, na kterém se začala tvořit velká modřina, avšak
její pohled byl pořád omluvný a to to chytala víc než já..
Pomohl jsem jí mlčky vstát.
Oprášila se a rychle začínala odcházet. Bože
jaký trapas..
"Počkej! Nestratila
ses?" Zeptal sjem se rychle aby mi zase nevyklouzla jako zlatá rybka, což
umí perfektně.
"Ne.. Uhm.. totiž jo
stratila, nevíš kde je knihovna?" Řekla přičemž se zastavila a otočila se,
její nejistý pohled mě udivil.
"Zrovna tam jdu."
Řekl jsem sebevědomě a pohlédl na ní s úsměvem. Na tváře se jí rozsvítili jako
slunce při východu, tak moc jí to slušelo...
Tak tohle je dneska MOŽNÁ
vše!! Potěš vote or koment!! :D papááá lidičky!!
Žádné komentáře:
Okomentovat