Abby
Pozvedla jsem tedy ruce a
těsně jsem je přitiskla k jeho horkému krku, který se zmýtal v křečích dusivého
kašle.
Z mých tmavších rukou
opálených od slunce, které mimochodem silně kontrastovali s Lokiho bledou kůží
vytrysklo slabší světlo barvy večerníoblohy bez mráčku.
Sípání, kašlání a lapání po
dechu pomalu ustávalo.
Loki opírající se celou
váhou o stěnu na mne pohlédl s vyhaslými jiskřičkami v očích. Co
jsem to jen udělala.
Loki
Když mě ten hrozný pálivý
kašel pohltil jako příšera z hlubin moře rybářskou loď, myslel jsem, že se mi hlava
a krk s hrudí roztříští na tisíc kousků.
Zvuk mého lapavého dechu se
rozléhal po celé místnosti a určitě děsil stráže za kulatými dveřmi.
Chytla mě nervózně snad až
panicky za ramena, a se slzami v očích...
Počkat. ona kvůli mě pláče?Tahle myšlenka mě pomyslně polechtala v
oblasti mého momentálně histericky bijícího srdce.
Náhle jsem ucítil
přicházející záchvat kašle, na čež jsem se automaticky předklonil.
Z mého v křečích se
stahujícího hřtánu mi padali kousky známého tmavě zeleného břečťanu. Pořádně mě
to vyděsilo. Jsem snad celý prolezlý tím
pekelným břečťanem?
"Bože Loki, promiň mi
to!!" Zašeptala plačtivě u mého ucha. Chtěl jsem ji nějak utěšit, nechtěl
jsem aby plakala.
Vzhlédl jsem k jejím očím a
znovu se začal topit, avšak kašlem a sípáním to nebylo, topil jsem se v jejích
tak hlubokých a tak zajímavě zbarvených očích ze kterých tekly potůčky slz.
Zvedl jsem s námahou ruce a
všechnu váhu přeneslm na mé slabé nohy a zeď, položil jsem jsem je na její
ruce, které podpořivě leželi na mých ramenou.
Najednou se mi začala
vracet síla, bylo nanejvíc zřejmě, že to je kvůli tomu dotyku.
Chtěla zmateně ucuknout, a
proto jsem ji chytil pevněji za zápěstí. Nejdříve byla snad vyděšená z tohodle
nepřipraveného dotyku, avšak když pohlédla do mého obličeje, který momentálně
vypadal určitě klidněji a méně bleději, došlo jí to. Je přec bohyně přírody,
tudíž bohyně smrti a života, to ona mě mohla lehce uzdravit. Samozřejmě by mě
uzdravili naše Ásgardské nebo známí elfští léčitelé z Álfheimu, ale to by
trvalo hodiny, snad i dny, ale ona mě mohla uzdravit za pouhý okamžik.
Byl jsem absolutně potopen
ve svých úlevných myšlenkách a uzdravujícím blaha, až jsem si nvšimnul, že své
malé ručky přesunula na můj snad hořící krk.
Její dlaně nejenže byli
samy o sobě ledově studené, momentálně vydávali i příjemnou ledovou záři. Cítil
jsem se o poznání lépe.
Už jsem se cítil tak dobře,
až jsem považoval za neslušné sedět, měl jsem tolik energie, že se mi chtělo
běhat.
Prudce jsem se zvednul a
zhluboka nadechnul. Abby takovou rychlou změnu nečekala a také se rychle zvedla
a překvapeně snad až vyděšeně, jako plachá laň uskočila.
Zvedl jsem své tentokrát
lehké ruce nad hlavu a protáhl jsem se. Můj zjev musel být směšný - Loki
protahující jako dvounohá kočka. Začala se neskráývaně smát, nejprve jsem ji
spražil zlostným až vražedným pohledem, avšak moc dlouho mi to nevydrželo -
začal jsem se také smát. PO všem co se zde, v této kulaté místnosti stalo jsme
se smáli jako malé předškolní děti.
Ctěla bych hrozně moc
poděkovat za - pro mě - neuvěřitelných 1,2K!! Dále bych chtěla poděkovat holkám
za skvělé komentáře, které mě nakopnou, protože to jsou komentáře, co mě vždy
dokopá napsat pokráčko, děkuju vám holky!!! :3 :*
Poslední dobou mě postihla
taková mini Hobit mánie, samozřejmě kvůli slashi od WierdMaryJane.. :D Jenže
jsem všechny povídky o Hibitovi v češtině přečetla všechny dostupné povídky...
tak šupito presto všichni co tohle čtete něco napište!! :D DULEŽITÉÉ!!
Žádné komentáře:
Okomentovat