Abby
Rychle jsem setřela slzu.
Chtělo se mi křičet.
"Dost! Slezte z
něho!!" Zaječela jsem na květiny. Samozřejmě mě nemohli slyšet.
Najednou se celé jakoby
zrychlilo a já nevěděla jak a hlavně co jsem udělala.
Natáhle jsem ruku na
nevinně vypadající břečťan, který však dusil mého jedinného přítele. V hlavě,
jako by mi udeřil blesk do myšlenek. Jediné na co jsem myslela bylo, nesmí se
mu nic stát, mohla bych zato já. Mé myšlenky histericky brečely, avyšak teď na
mém obličeji šli vidět už jen zasychající slzy.
Z mé ruky doslova
vystřelila modrá zář, která pohltila celou místnost. Přes oslnivé světlo šlo
vidět pouze mizící břečťan. Rozplynnul se jako pomalu mizící pára nad hrncem.
Loki s ním.
Žádné komentáře:
Okomentovat