pondělí 7. března 2016

One question. Why me?

Live or die? What do you think?



TÁÁK! VÍTEJTE U DALŠÍHO DÍLU. TENTO JE ALE TROCHU... TROCHU VÍC KRADŠÍ. ALE NEBOJTE! DNES URČITĚ JEŠTĚ PŘIDÁM DALŠÍ, UŽ SE NEMŮŽU DOČKAT. UŽIJTE SI ČTENÍ!!!!
Loki
Nevím jestli úlekem, nevím jestli tlaková vlna mě odhodila. Rozhodně vím, že najednou vše smavlo. Frigga se ještě nejspíš nevzpamatovala, rozdýchaně jsme se posadil a v té tmě si šáhl na hlavu, která mě tak strašně bolela. Naštěstí žádná mazlavá krev.
Vedel mě někdo těžce dýchal, Thor. Vzhledem k cinkání železa na železa jsem usoudil, že se taky posadil.
Frigga skoro nezřetelným mávnutím ruky znovu rozsvítila všechny světla v zámku.
Zamrkal jsem, vedel mě skutečně seděl Thor. Rozhlédl jsem se po místnosti. Knihovník byl skácený za podstavcem. Ódin pevně obýmal Friggu svými pažemi obkládánými železe, aby ji uchránil před možným tvrdým pádem. 
Jak to mohli ustát? Tahle tlaková vlna byla přec velice silná. Přemýšlel jsem.
Abby ležela na posteli. Ruce měla složené do kříže na hrudi. 
Frigga pomalu vstala a došla k dívčině posteli.
Skusil jsem se zvednout. Díky zdi za mnou a pomoc bratra se mi to podařilo.
Léčitelé se už automaticky seřadiloi za dveřmi. Zaklepali.
"Paní, pane." Pozdravili u otevřených dveří. A vztoupili.
"Zkontrolujte ji" Odsekla Frigga suše. Jedovatě se podívala na Ódina. Omluvně jí pohled opětoval.
Je to tady, Frigga si ani nemyslí, že by mohla žít. A to se povídá, že naděje umírá poslední. Bědoval jsem v mysli.
"Žije!" Překvapeně vykřikl jeden z léčitelů.
Trhaně jsem se nadechnul. Klopítavě došel k posteli ve které lehce spala.
Trhaně otevřela oči.
ÁÁNO... JÁ VÍM, STOPNOUT TO VE CHVÍLI KDY SE VÁM TO NEJMÉNĚ HODÍ JE MOJE SPECIALITKA... :D vote i koment potěší!!! 

 

Žádné komentáře:

Okomentovat